CPM

Zkratka CPM (Critical Path Method) vznikla koncem 50. let 20. století v USA jako metoda pro efektivní plánování a řízení projektů. Vyvinuli ji Morgan R. Walker z firmy DuPont a James E. Kelley Jr. z Remington Rand mezi lety 1956 a 1959. Termín „critical path“ pochází původně z vývoje techniky PERT, kterou ve stejném období vyvíjela firma Booz Allen Hamilton pro americké námořnictvo.CPM bylo původně vytvořeno jako nástroj ke snížení nákladů na odstávky a restartování provozu v chemických závodech společnosti DuPont, a to díky optimalizaci pořadí aktivit tak, aby se minimalizovaly zbytečné prodlevy a náklady vzniklé neefektivním plánováním. První praktická použití CPM byla v průběhu konce 50. let a začátku 60. let, včetně významného využití při stavbě mrakodrapů World Trade Center v New Yorku v roce 1966.CPM se vyvinula nezávisle a současně s technikou PERT; zatímco PERT kladl důraz na probabilistické odhady doby trvání úkolů, CPM používalo pevné odhady trvání a zaměřovalo se i na náklady při zkrácení projektu. Po počátečním zavedení byla využitelnost CPM spojena s dostupností výkonných mainframových počítačů, což představovalo značnou investici; teprve s nástupem osobních počítačů v 80. letech se stala dostupnější metodou projektového řízení.Postupem času vedla CPM k dalším konceptům jako Critical Chain Method (kritický řetězec), která klade důraz na využití zdrojů a flexibilitu v plánování. Od svého vzniku se stala jedním ze základních nástrojů moderního projektového řízení.