Zkratka NAT znamená Network Address Translation, což je technologie používaná k překladu IP adres mezi dvěma sítěmi, nejčastěji mezi privátní a veřejnou. Umožňuje více zařízením v lokální síti sdílet jednu veřejnou IP adresu při připojení k internetu.
NAT zvyšuje bezpečnost tím, že skryje interní strukturu sítě před vnějším světem, a zároveň šetří veřejné IP adresy. Často se používá v domácích routerech nebo firemních sítích jako základní prvek pro správu síťového provozu.
Zkratka NAT (Network Address Translation) vznikla v rámci raného vývoje internetu na počátku 90. let 20. století jako technika pro překlad IP adres mezi privátními a veřejnými sítěmi. První zmínky o problému vyčerpání IP adres se objevily kolem roku 1991 v dokumentech RFC 1287 a RFC 1335.
Formální popis konceptu NAT byl uveden v roce 1994 v dokumentu RFC 1631 jako krátkodobé řešení pro nedostatek IPv4 adres. První praktická implementace této technologie se objevila ve směrovačích společnosti Cisco v polovině 90. let.
S rozšířením formy NAT zvané port-address translation (PAT) v roce 1996 bylo umožněno efektivnější sdílení jedné veřejné IP adresy více zařízeními díky rozlišení spojení pomocí portů. NAT se tak stal klíčovou součástí síťové infrastruktury a běžnou funkcí routerů po celém světě.
Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.
