EMC

Zkratka EMC znamenající Electromagnetic Compatibility vznikla a začala se používat přibližně v polovině 20. století v kontextu rostoucích problémů s elektromagnetickým rušením (EMI) v důsledku rozšiřující se rádio a elektronické techniky. Koncept elektromagnetické kompatibility (EMC) se začal formovat v 50. letech 20. století, kdy inženýři a vědci řešili problémy s radiofrekvenční interferencí (RFI). První organizační snahy byly spojeny s Americkou elektronikou, například vznik IEEE Professional Technical Group on Radio Frequency Interference v roce 1957.Zkratku a termín EMC oficiálně popularizovala IEEE Electromagnetic Compatibility Society, která vznikla z původní skupiny zabývající se redukcí RFI. Od roku 1964 šířily technické publikace IEEE Transactions on Electromagnetic Compatibility informace pod novým označením EMC. Název i zkratka vznikly z potřeby definovat disciplínu zaměřenou na zajištění bezproblémového fungování elektronických zařízení bez vzájemného rušení.S nárůstem elektrických spotřebičů a digitálních technologií bylo nutné stanovit jednotné normy pro ověřování „elektromagnetické kompatibility“. To vedlo ke vzniku standardizačních směrnic jako například evropské EMC Directive z roku 1989. V USA položily základy pro tyto normy specifikace MIL-I-6181B již ve 50. letech.V 50. a 60. letech došlo k přechodu odborných skupin od pojmu Radio Frequency Interference k širšímu zaměření na Electromagnetic Compatibility, což odráželo rozšíření oblasti zájmu o různé formy elektromagnetických jevů. V Evropě směrnice EMC z roku 1989 stanovila povinnost testování této kompatibility před uvedením zařízení na trh, což se stalo součástí regulačních požadavků CE značení.Shrnutí: Zkratka „EMC“ vznikla v USA během 50. let ve spojitosti s řešením elektromagnetických interferencí a byla dále rozvíjena IEEE jako klíčový pojem pro oblast elektromagnetické kompatibility zařízení po celém světě.