CDMA

Zkratka CDMA (Code Division Multiple Access) vznikla jako označení technologie rozdělování přístupu k rádiovému kanálu pomocí unikátních kódů, což umožňuje současný přenos více uživatelů na stejné frekvenci. Základy technologie CDMA lze historicky vysledovat již do 30. a 50. let 20. století. První práce o podobných principech se objevily v Sovětském svazu v roce 1935, kdy Dmitry Ageev publikoval teorie o separaci signálů. V USA se pak výzkum týkající se odolnosti proti rušení (anti-jamming) vyvíjel už v 50. letech na MIT a Lincoln Laboratory.Ve 30. až 50. letech 20. století se technologie používala v Sovětském svazu pro vojenskou komunikaci a experimentální mobilní telefony vyvíjel například Leonid Kupriyanovich v letech 1957–58. V rámci civilní technologie a zejména mobilních telekomunikací zásadní průlom přinesla až společnost Qualcomm v USA, která v roce 1989 veřejně demonstrovala digitální mobilní rádio založené na CDMA.CDMA využívá princip rozdělení kanálu pomocí unikátních kódů, což umožňuje více uživatelům sdílet jednu frekvenci bez vzájemného rušení. Tato metoda se původně rozvíjela v armádě kvůli odolnosti proti rušení a zabezpečení komunikace během 2. světové války a později se adaptovala pro civilní mobilní sítě od 80. let. Qualcomm a následně i jeho partneři vedli vývoj komerčního použití CDMA pro mobilní telefony, čímž vznikly standardy jako IS-95 (2G) a později 3G standardy.Shrnuto, zkratka CDMA a její principy vznikly kombinací sovětských a amerických výzkumů od 30. let 20. století, ale moderní používání zkratky a technologie v mobilních sítích zpopularizovala a zkomercializovala společnost Qualcomm od konce 80. let.