C.C.A.

Zkratka „C.C.A.“ s významem Current Cost Accounting vznikla v roce 1975 ve Velké Británii. Konkrétně ji navrhla a poprvé použila Britská vláda prostřednictvím Inflation Accounting Committee (IAC), který navrhl CCA techniku jako náhradu za dřívější metodu tzv. replacement cost accounting při zohledňování změn cenové hladiny (inflace) ve finančním účetnictví.Důvodem a způsobem užití CCA bylo vytvoření finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty) na základě aktuálních hodnot jednotlivých položek, nikoliv na hodnotách původních (historických) nákladů. CCA se zaměřuje na zohlednění změn cen relevantních pro konkrétní podnik či odvětví, nikoli pro celou ekonomiku, s cílem určit takový zisk, který je rozdělitelný jako dividenda, aniž by byla ohrožena operační schopnost firmy.Významnými milníky v historii CCA byly: rok 1975 s návrhem techniky britskou vládou přes IAC; rok 1980 se zavedením účetní normy SSAP 16 ve Velké Británii, která stanovila povinné zveřejňování údajů podle CCA pro velké společnosti; období let 1986 až 1988 se stažením normy SSAP 16 z povinného použití kvůli poklesu inflace a dalším změnám. Podobný osud zaznamenala také v USA účetní norma FAS 33 (cca 1979–1988), která nařizovala zveřejňování CCA údajů a byla následně zrušena.Po těchto změnách se CCA již běžně nepoužívá jako povinná metoda, ale je stále dostupná a využívají ji například regulované podniky (např. utilitní společnosti), které chtějí prezentovat aktuální hodnoty aktiv a nákladů.