RDS-AF

Zkratka „RDS-AF“ s významem Alternative Frequency vznikla v rámci vývoje standardu Radio Data System (RDS), který byl zahájen v roce 1974 pod vedením Evropské vysílací unie (EBU). Projekt vznikl jako nástupce německého systému ARI (Autofahrer-Rundfunk-Informationssystem), který byl vyvinut Institutem pro vysílací techniku (IRT) a firmou Blaupunkt pro detekci dopravních informací v rádiu. Vývoj RDS, včetně funkce Alternative Frequency (AF), probíhal mezi lety 1974–1984 v Evropě, přičemž první oficiální specifikace byla vydána EBU v roce 1984.Za vznikem RDS stála Evropská vysílací unie (EBU) s klíčovými pracovníky jako Dr. Kari Ilmonen z Finska, André Keller z Francie nebo Bob Ely z BBC. Další experti pocházeli z institucí jako IRT či BBC i dalších evropských vysílatelů. Cílem projektu bylo vytvořit flexibilnější a univerzální systém pro FM vysílání, který umožní automatické přelaďování přijímačů na nejsilnější frekvenci stejného programu v rámci vysílací sítě – což značně usnadnilo poslech zejména v pohybu.Standard RDS byl nejdříve vydán EBU v roce 1984 a následně rozšířen jako norma CENELEC v roce 1990 s průběžnými inovacemi funkce AF. V roce 1992 byla tato technologie standardizována také pro Severní Ameriku a od roku 2000 je součástí mezinárodní normy IEC 62106. Funkce AF dnes nadále plní roli základního prvku moderních rádiových přijímačů tím, že umožňuje plynulý poslech bez rušení při změně geografické polohy.