HRH

Zkratka HRH znamenající His/Her Royal Highness (Jeho/Její Královská Výsost) vznikla v souvislosti se stylem „Royal Highness“, který se začal užívat v 17. století. První používání stylu Royal Highness bylo zaznamenáno v roce 1633, kdy jej Archduke Ferdinand z Rakouska, mladší syn španělského krále Filipa III., prosadil během svého setkání s vévodou Savojským, odmítající ho oslovit jinak než „Royal Highness“, pokud on nebude oslovovat jeho touto formou.Styl „Royal Highness“ se tak začal používat pro členy královských rodin, zprvu v kontinentální Evropě, a postupně se ustálil jako titul pro následníky trůnu, jejich děti a další blízké členy královských dynastií. Zkratka HRH (His/Her Royal Highness) začala být užívána pro genderově specifické forma adresy této dignitní tituly, a to buď v přímé řeči (Your Royal Highness) nebo třetí osobě (His/Her Royal Highness).Důvody vzniku a rozšíření stylu souvisely s potřebou rozlišovat mezi různými úrovněmi šlechtických a královských titulů, zvláště v době, kdy titul Highness používali i lokální vládci nižšího či nekrálovského postavení. V Evropě 17. a 18. století se tedy Royal Highness stalo standardním stylem pro členy vládnoucích královských rodin, zatímco ostatní šlechtici nebo vládci užívali nižší styly.V britské monarchii došlo ke změnám v užívání HRH např. v 19. a 20. století. Například král Jiří V. na začátku 20. století vydal dopisy patentu, kterými upravil, kdo vše může titul a styl používat, včetně omezení použití titulu Prince/Princess a HRH pro potomky britského suveréna.Zkratka samotná (HRH) je odvozením z anglického výrazu a je běžně používaná v písemné komunikaci a protokolu jako oficiální zkratka pro tuto formu oslovení.