Zkratka 2FA znamená Two-Factor Authentication, což je bezpečnostní metoda, která vyžaduje dva různé způsoby ověření identity uživatele. Nejčastěji kombinuje něco, co uživatel zná (například heslo), s něčím, co má (například mobilní telefon nebo bezpečnostní token).
2FA výrazně zvyšuje ochranu účtů před neoprávněným přístupem, protože útočník by musel získat oba faktory, nikoli pouze jeden. Tato metoda se běžně používá u internetového bankovnictví, e-mailových služeb nebo cloudových úložišť.
Dvoufaktorová autentizace jako koncept sahá do 60. let 20. století s nástupem bankomatů, kde byla použita kombinace karty a PINu. Tento princip se stal základem pro moderní metody ověřování identity.
Zkratka „2FA“ se začala používat v 90. letech v souvislosti s digitálními autentizačními systémy, kdy bylo poprvé kombinováno heslo s hardwarovým tokenem jako například RSA SecurID. V roce 2000 přišly na řadu softwarové generátory jednorázových kódů v mobilních aplikacích jako Google Authenticator.
Dnes je 2FA běžnou součástí zabezpečení online účtů a systémů po celém světě. Přesné detaily vzniku samotné zkratky však nejsou doloženy.
Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.
