Zkratka TFP znamená Total Factor Productivity, což je klíčový ekonomický ukazatel, který měří efektivitu využití všech výrobních faktorů, jako jsou práce a kapitál, při tvorbě ekonomického výstupu.
TFP ukazuje, jak efektivně jsou tyto vstupy přeměňovány na produkty nebo služby, a často se používá k analýze technologického pokroku nebo změn v organizaci výroby. Pokud TFP roste, znamená to, že ekonomika dokáže vyrábět více bez zvýšení množství vstupů.
Zkratka TFP, označující Total Factor Productivity, vznikla ve 20. století v rámci ekonomické teorie související s rozvojem teorie růstu a měření produktivity. Významně ji rozvinul nositel Nobelovy ceny Robert Solow v 50. letech 20. století, když formálně představil metodu odhadování produktivity jako tzv. Solow residual – část růstu výstupu nevysvětlitelnou pouze růstem práce a kapitálu.
Tento koncept byl propojen s pracemi na univerzitách ve Spojených státech, zejména na MIT. První empirické implementace se objevily už ve 30. a 40. letech minulého století, ale skutečný průlom přišel právě díky Solowovi v roce 1957. Další inovace v měření přinesl například Jorgenson a Griliches v roce 1967.
Dnes je TFP klíčovým nástrojem pro analýzu technologického pokroku a rozdílů v produktivitě mezi jednotlivými ekonomikami po celém světě.
Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.
