Zkratka PnP znamená Plug and Play, což je technologie umožňující automatickou detekci a konfiguraci hardwarových zařízení po jejich připojení k počítači nebo jinému systému. Cílem PnP je zjednodušit proces instalace nových komponent bez nutnosti manuálního nastavování.
PnP se dnes používá hlavně v kontextu operačních systémů, jako jsou Windows, kde usnadňuje přidávání periferií, například myší, klávesnic nebo tiskáren, ale také v jiných oblastech elektroniky a chytré domácnosti.
Zkratka „PnP“ s významem „Plug and Play“ vznikla na počátku 90. let 20. století v oblasti výpočetní techniky jako reakce na potřebu zjednodušit připojování a konfiguraci hardwarových zařízení bez manuálního nastavování. Termín získal popularitu díky standardu Plug and Play ISA, který byl dokončen v polovině 90. let a intenzivně podporován Microsoftem a Intelem.
K zásadnímu rozšíření technologie došlo s uvedením systému Windows 95 v roce 1995, který nabídl uživatelům možnost automatického přidělování hardwarových zdrojů. Tento koncept výrazně zjednodušil používání počítačů i pro méně technicky zdatné uživatele tím, že odstranil potřebu ruční konfigurace pomocí jumperů nebo DIP přepínačů.
Dnes je PnP běžnou součástí moderních technologií nejen u hardwaru jako USB zařízení, ale i v širším kontextu systémů bez nutnosti složité uživatelské konfigurace.
Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.
