Zkratka LPC znamená Local Procedure Call, což je mechanismus pro efektivní a rychlou komunikaci mezi procesy v rámci jednoho operačního systému. Používá se především k propojení různých komponent, které běží na stejném počítači, bez potřeby síťového spojení.
LPC je navrženo tak, aby minimalizovalo režii a zajistilo rychlou výměnu dat, což ho činí ideálním pro systémy, kde je kritická rychlost a efektivita meziprocesní komunikace.
Zkratka LPC (Local Procedure Call) vznikla na počátku 90. let jako součást operačního systému Microsoft Windows NT. Byla navržena jako interní mechanismus pro rychlou a efektivní komunikaci mezi procesy běžícími na stejném počítači.
LPC bylo poprvé implementováno ve Windows NT 3.51 s cílem zjednodušit meziprocesní komunikaci v prostředí klient-server uvnitř systému. Tento koncept byl inspirován potřebou nahradit složitější metody, jako jsou plnohodnotné RPC, když není vyžadována síťová komunikace.
Systém byl dále rozvíjen a ve Windows Vista došlo k jeho přepsání na ALPC (Asynchronous Local Procedure Call), což přineslo vyšší škálovatelnost a výkon například pro User-Mode Driver Framework (UMDF).
Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.
