JUC.

Význam: Kandidát obojího práva

Podrobný popis zkratky

Zkratka JUC. znamená Kandidát obojího práva, což je titul pro absolventa právnického studia v oblasti římského (světského) i kanonického (církevního) práva. Tento titul, latinsky Iuris Utriusque Candidatus, historicky označoval akademický stupeň dosažený na univerzitách, kde se vyučovalo jak světské, tak církevní právo.

Titul JUC. vznikl ve středověkém a novověkém právním vzdělávání, zejména v prostředí evropských univerzit s tradicí Bologna, kde bylo obvyklé rozlišovat mezi „obojím právem“. Sloužil jako předstupeň k vyššímu titulu JUDr. (doktor obojího práva), který je dodnes aktivní v některých právních systémech.

Dnes je tento titul méně běžný a jeho historický význam spočívá v jednotě studia světského a církevního práva, která se postupně diferencovala s vývojem moderních právních systémů.

Příklady použití zkratky JUC.

  • Dle diplomu má pan Novák titul JUC., což znamená, že je kandidátem obojího práva – absolvoval jak civilní, tak kanonické právo.
  • Na starých univerzitních seznamech najdete často zkratku JUC. u jmen absolventů právnických fakult z období Rakouska-Uherska.
  • Při přípravě historické studie jsem narazil na několik významných právníků 19. století se zkratkou JUC. před jménem – bylo to tehdejší označení pro kandidáta obojího práva.

Vznik zkratky a historie

Zkratka „JUC.“ s významem Kandidát obojího práva (latinsky „Iuris Utriusque Candidatus“) má historický původ jako označení osoby, která dosáhla úrovně kandidáta v obou právních oblastech – světském (římském) i církevním (kanonickém) právu. Vznikla v kontextu středověkého a novověkého právního vzdělávání, kde bylo obvyklé rozlišovat mezi „obojím právem“ (obojí právo = světské plus církevní). Přesné datum a místo vzniku zkratky „JUC.“ není ve vyhledaných pramenech přímo doloženo. Zkratka je však odvozena z latinského označení právnických titulů používaných na evropských univerzitách, zejména v habsburském právním prostředí a na univerzitách, kde se vyučovalo římské a kanonické právo již od středověku a raného novověku. Nejstarší praktiky užívání podobných titulů pocházejí z tradice Bologna a dalších univerzit, kde se spojoval titul kandidáta a doktora obojího práva.Nejstarším uživatelem takových právnických titulů byli akademici a univerzity zabývající se právem římským i kanonickým, především v rámci středověkých univerzitních tradic, zejména na univerzitě v Bologni. Nicméně konkrétní první uživatel zkratky „JUC.“ není identifikovatelný ve zdrojích.Zkratka „JUC.“ (iuris utriusque candidatus) vznikla z potřeby označit akademický titul kandidáta, který absolvoval studia obojího práva, tedy jak práva římského, tak církevního. Tento titul byl předstupněm k titulu doktora obojího práva (JUDr.). Používání takových titulů souviselo s tehdejší hierarchií akademických titulů a jejich latinskými názvy. Tituly kandidát i doktor byly významné v právním statutárním systému zemí s rakousko-uherským právním dědictvím.Zkratka „JUC.“ byla historicky užívána jako „candidatus iuris utriusque“ – kandidát obojího práva. Vývoj titulu pokračoval na vyšší úroveň „JUDr.“ (doctor iuris utriusque), což je titul doktora obojího práva používaný dodnes v českém právním systému.S postupem času byla pravděpodobně zkratka „JUC.“ méně používána jako oficiální titul a nahradila ji titul JUDr., který zůstává v moderním právním systému aktivní. Historický význam titulu kandidáta v obojím právu odrážel jednotu světského a církevního práva, která se v novověku postupně diferenciovala.

Počet zobrazení: 23

Další významy zkratky JUC.

Vložte si vysvětlení zkratky na svůj web

Textové vysvětlení
JUC. znamená "Kandidát obojího práva". Zjistit více
Repsonzivní box s významem
JUC.
Význam: Kandidát obojího práva
Zjistit více
Karta s bílým pozadím
JUC.
— znamená —
Kandidát obojího práva
Zjistit více

Citace

Použij následující citaci pro uvedení této zkratky ve své práci nebo zdroji.

Styl citace: