IHS

Zkratka IHS vznikla jako zkratka řeckého jména Ježíš (ΙΗΣΟΥΣ, Iésous), konkrétně z jeho prvních tří písmen ióta-éta-sigma (ΙΗΣ). Písmeno sigma bylo zřecká zkratka nahrazena písmenem S a řecké éta (η) bylo v latině nahrazeno písmenem H, protože v latině se písmena I a J nerozlišovala. Tím vznikl latinsky psaný monogram IHS, který původně znamenal prostě jméno Ježíš.První známé užití monogramu pochází již ze 3. století, ačkoli tehdy se více používaly jiné monogramy jako IHS či IH XP na východě (Byzanc). V západní církvi se zkratka začala významně šířit a užívat od 4. století a více ustálila ve středověku.Nelze určit konkrétní osobu, která ji poprvé použila – zkratka vychází z řeckého zápisu jména Ježíš a postupně ji přijala křesťanská církev jako monogram. Ve středověku ji pak používaly různé církevní řády, zejména dominikáni a později jezuité.Původně byla pouhou zkratkou jména Ježíš v řečtině. V západní Evropě však díky slábnoucí znalosti řečtiny začala být čtena latinsky jako Iesus Hominum Salvator („Ježíš, Spasitel lidí“), což je až pozdější interpretační vrstva. Další známé výklady zahrnují například motto císaře Konstantina před bitvou u Milvijského mostu (312) „In Hoc Signo Vinces“ („V tomto znamení zvítězíš“) nebo jezuitskou interpretaci „Iesum Habemus Socium“ („Ježíše máme za společníka“).Původně grécká zkratka postupně transformovala k latinské grafice i interpretaci během středověku. V pozdním středověku a raném novověku se stala znakem často používaným především jezuity a dominikány; byla také hojně využívána v liturgii či na emblémech nad srdcem s třemi hřeby u jezuitů.