EEG

Zkratka EEG (elektroencefalografie) vznikla ve 20. století z anglického termínu electroencephalography a označuje metodu záznamu elektrické aktivity mozku. První lidský EEG záznam pořídil německý lékař Hans Berger v roce 1924. Zkratka EEG se začala používat následně ve spojitosti s technikou měření, kterou Berger vyvinul v Německu.Hans Berger byl první, kdo zavedl elektroencefalografii jako metodiku a poprvé použil její zkrácený název EEG poté, co sestrojil přístroj nazvaný elektroencefalograf a provedl první záznam mozkových vln u lidí. Jeho práce položila základy této technologie.EEG vzniklo jako prostředek pro neinvazivní zaznamenávání elektrických signálů mozku ze skalpu (lebky), což umožňovalo studovat aktivitu živého lidského mozku. Hans Berger objevil specifické rytmy alfa a beta indikující různé stavy mozkové aktivity. To vedlo k využití EEG v neurologii pro diagnostiku například epilepsie nebo k experimentálnímu výzkumu.Mezi významné milníky patří první měření elektrické aktivity u zvířat Richardem Cantonem již v roce 1875 nebo objev alfa vln Hansem Bergerem jako klíčový průlom pro interpretaci signálů. Zpočátku bylo EEG zaznamenáváno analogově; dnes je standardně digitalizováno s možnostmi kvantitativní analýzy signálů.Dnes je EEG standardním nástrojem neurologie nejen pro diagnostiku či sledování funkcí mozku – využívá se také například v neurofeedback terapii nebo dalších aplikacích neurověd.