DIB

Zkratka DIB (Dual Independent Bus) vznikla v souvislosti s mikroprocesory Intel a AMD na úrovni šesté generace těchto procesorů, konkrétně se poprvé objevila u procesoru Pentium Pro z poloviny 90. let (1995). Právě Pentium Pro je historií považován za první, kdo DIB architekturu zavedl.DIB znamená, že procesor má dva nezávislé sběrnicové kanály (buse), z nichž jeden spojuje CPU s hlavní pamětí (tzv. front-side bus, FSB) a druhý spojuje CPU s L2 cache (back-side bus). Tento přístup byl navržen pro zvýšení propustnosti dat a výkonu procesoru tím, že umožnil paralelní operace bez úzkých hrdel typických pro původní jednosběrnicové systémy.Původně byla L2 cache často umístěna mimo jádro procesoru a back-side bus byl fyzicky oddělený. S vývojem novějších technologií byla však cache integrována přímo do čipu, ale koncept dual bus zůstal zachovaný v podobě interních sběrnic. Intel používal termín Dual Independent Bus až do konce éry Pentium III, poté přešel na nové technologie jako QuickPath Interconnect. Architektura DIB byla kromě Intelu také používána u některých PowerPC procesorů a dalších mikroprocesorů té doby.