dpi

Zkratka DPI (Dots Per Inch) vznikla jako technický termín v souvislosti s tiskovou technologií v 70. letech 20. století, kdy se začaly používat laserové tiskárny s vyšším rozlišením. První významné použití DPI bylo dokumentováno u laserové tiskárny IBM 3800 z roku 1976, která dosahovala rozlišení 240 DPI a byla určena pro datová centra. Následně Xerox v roce 1977 představil tiskárnu Xerox 9700, která podporovala tisk různých fontů s vysokou kvalitou, využívající také tento parametr rozlišení.Termín DPI popisuje počet tiskových bodů (inkoustových či tonerových) na délkovou jednotku jednoho palce (2,54 cm), což je klíčový parametr pro vyjádření kvality a detailů tisku. Vyšší hodnoty DPI znamenají jemnější a ostřejší tiskový obraz.V souvislosti s rozvojem osobních počítačů v 80. letech se DPI začalo používat i u obrazovek počítačů, přestože technicky je přesnější termín PPI (Pixels Per Inch) pro popis hustoty pixelů na obrazovce. Apple například zavedl standard 72 PPI na svých Macintosh počítačích, aby odpovídal velikosti typografických bodů (1/72 palce) a umožnil tak snadné mapování mezi obrazovkou a tiskem. Microsoft nastavil standard na 96 PPI pro lepší čitelnost na tehdejších monitorech.DPI tedy vzniklo jako měřítko kvality dotisku, později se tento termín přenesl i do oblasti zobrazení na monitoru a digitálních obrazů, i když s technickým upřesněním na PPI pro obrazovky.Shrnuto, zkratka DPI byla poprvé použita v 70. letech 20. století v souvislosti s tiskovou technologií laserových tiskáren IBM a Xerox. Původně označovala hustotu tiskových bodů na palec a později se adaptovala i do oblasti zobrazovacích zařízení v počítačích. Vývoj DPI souvisel s postupným zlepšováním rozlišení tiskáren, což umožnilo tisk s vyšší kvalitou a detaily.